.

Pověsti

I k Ludíkovu se váže několik pověstí, báchorek, či pohádek. Tady je první z nich:

O zlomyslných bludičkách
Jeden ludíkovský občan šel pozdě v noci domů z Rájce. Jmenoval se Vincenc Procházka. Tma byla jako v ranci, ale on se nebál. Cestu dobře znal a na strašidla nevěřil.
Již šťastně prošel několika obcemi i městečkem Sloupem. Když měl za sebou Němčice, odbočil na starou cestu kolem velkého sadu. Ta vedla přímo do Ludíkova.
Když spatřil před sebou světélka, zaradoval se, že už jsou nedaleko ludíkovské chaloupky. Najednou všechna světla zmizela a on se zabořil do hlubokého bahna. Teprve nyní se vzpamatoval a pochopil, že ho zlé bludičky zavedly do bažin. Již zapadal až po pás do bahna a neměl se čeho zachytit. Málem se v té černé tmě loučil se životem, když nahmatal kořeny mohutného starého stromu a to byla jeho záchrana. Vyškrábal se z toho marastu a přitisknul se ke kmeni, čekal až se rozední.